Obvyklí podezřelí

Výborná dedektýfka, s dnes už bohužel až příliš profláknutou pointou...smutné, ale vzhledem k tomu, že to značí obrovskou diváckou popularitu, zasloužené. Velká dávka přidané hodnoty a známka kvality tkví v tom, že narozdíl třeba od Šestého Smyslu, se na Usual Suspects dá dívat znovu a znovu, i když už to všechno víte a znáte. Dvorní skladatel John Ottman se taky nedrží nijak zpátky, takže vážení přátelé, připravte se na pořádnou jízdu. 90% (29.05.2006)

Když se sejde zručný režisér s takovou sestavou výborných herců a mají po ruce dobrý scénář, vzejde z toho strhující film. A to se zde také stalo. Celý film udržuje diváka v napětí a neustále ho baví, překvapuje, rozesmívá, hladí, děsí a fascinuje. Bryan Singer se ukázal jako prvoligový hollywoodský režisér a jeho hvězdní podezřelí, v čele s neohrabaným zlodějíčkem jménem Kevin Spacey, si museli natáčení doslova užívat, protože ve filmu zahráli na jedničku. Děj je opravdu poutavý a závěr filmu, to je jedna veliká třešeň na dortu. Když už si konečně začnete myslet, že přicházíte věcem na kloub a začíná vám svítat, tak vás snímek dokonale uzemní a rázně odpoví. Fakt jsem to nečekal, nebudu říkat, že ano. Jeden z nejoriginálnějších filmů s geniálním závěrem. Film je prý ještě silnější na druhé zhlédnutí, protože si divák posbírá všechny ty střípky, které mu napoprvé utečou a dá si dohromady ten křišťálově čistý, nablýskaný briliant. No, tak to se mám skutečně na co těšit, protože už moje premiéra dopadla na výbornou a Obvyklí podezřelí mě skutečně odrovnali. P.S. Jeden z mála filmů, který jsem si pustil dva dny po sobě a mohu skutečně potvrdit výše napsané. Čím víc projekcí, tím lepší! (23.09.2010)

Spoilery. Mistrovská ukázka sousloví "vylhat se z něčeho". Při druhém a každém dalším zhlédnutí vás Obvyklí podezřelí staví před základní naratologické otázky - kdo vypráví komu co a za jakým účelem. Dynamika mezi tím, kdo vyprávění předkládá a kdo jej přijímá je určující, protože si alespoň podvědomě nepřejeme, aby byl protagonista (který ze sebe ovšem dělá vedlejší postavu) odhalen a jeho vyprávění skončilo. Příběh přitom není dopředu dán, ale vzniká za pochodu s tím, jak je Kint nucen reagovat na informace zjištěné detektivy díky paralelně běžícímu vyšetřování. Film nám luštění záhady neusnadňuje konfrontací různých verzí téhož příběhu a zpětnou korekcí toho, co bylo zatajeno nebo řečeno nepravdivě. Musíme se spoléhat pouze na jednoho, značně nespolehlivého vypravěče, který ovšem příběh nejen vypráví, ale zároveň vytváří a hravě přitom směšuje fakta s fikcí, referenční narativ s nereferenčním. Co se tedy skutečně stalo a co je pouze vymyšlené alibi pro nás zůstává záhadou až konce. Samozřejmě je to celé za pomocí mnoha bezchybně načasovaných náhod (finále) vypočítané na efekt, ale právě filmu, který tematizuje moc vypravěčství nemám problém odpustit, že je vyprávěn bez ohledu na pravděpodobnost tak, aby nás přechcal. 85% Zajímavé komentáře: POMO, tron, StarsFan, Aristes, Richie666, silent cut, herrbierer, d.f.h (27.04.2005)

Chmm... mě to ale moc nebavilo, nejspíš. Supr řemeslně, herecky, scénářem.. ale jako co? Námět je ta slabina, možná. Nebo vcelku nijak zajímavě postavené postavy? Trošku mi vadí že nevim kde má ten pudl jádro. V ,,no to snad ne!'' situacích jsem si říkal: ,,Hmm, no dyť''. V ,,ježiši kriste jak to dopadne?!'' situacích jsem si říkal: ,,hmm, noa..''. Film jsem dokoukal a jediné co se mi honí hlavou je: ,, Tak sakra líbilo se mi to nebo ne?'' (20.12.2009)

Taková zajímavá šachová partie. Rozhodnete se věží sebrat soupeři střelce, ale ten je už blokovaný dámou. Zaútočíte na střelce tedy i koněm, přece jen nechcete o věž přijít. Protihráč ale nasadí na ochranu střelce další svou figurku a uprostřed pole se najednou vytvoří velká vzájemná blokáda. Všechno se stále víc a víc komplikuje, každý tah může rozhodnout o vítězi... Rozhodnete se zaútočit a najednou zjistíte, že jste v zadní části pole dostali šach mat. Celý ten boj kolem střelce byl jen důmyslným prostředkem na odvedení vaší pozornosti od hlavní pointy nepřítelova plánu. Podíváte se na celou hru znovu a najednou všechny tyhle drobnůstky vidíte. Vyjádřeno trochu metaforicky, ale přesně takový tenhle film je. Dodatek 7. srpna 2011: Čím častěji tento film vidím, tím více se mi líbí. Napoprvé se v ději ztrácite, napodruhé si užíváte onen "nový pohled" na celou zápletku, napotřetí začínáte znovu uvažovat, co se vlastně ve skutečnosti stalo. Podobně mnohovrstevný scénář je pro kriminálku něčím ojedinělým až geniálním a Keyser Soze pro mě, podobně jako pro miliony lidí na světě, ztělesňuje jednoho z nejlepších záporáků v dějinách filmu. (26.05.2007)